Optimalizace daňové povinnosti

Stát počítá s tím, že poplatník se snaží optimalizovat daňovou povinnost a díky tomu může stát nasměrovat subjektu žádoucím směrem - tím plní alokační funkci daně.

Při užití pojmu daňová optimalizace je možné vycházet z následujících způsobů výkladu.

Daňová úspora

Daňový subjekt využívá možnosti snížení základu daně.V rámci všech alternativních postupů stanovených zákonem,lze dosáhnout i přizpůsobení chování subjektu (přestane kouřit), snaha snížit administrativní náklady výběru daně, u DPFO zvolit skutečné či paušální výdaje (procentem z příjmů), sníženi výdajů na správu daně a daňovou kontrolu.Snížení daně může být i zprostředkované – nezaplatí nižší daň, bude mít méně výdajů na vedení evidence pro daňové účely a vyšší právní jistotu a nemusí se obávat sankcí(př. při nesprávném výpočtu daně).

Odložení daně

Daň se odkládá do budoucnosti.Platí se jen část daňových úspor, např. rezerva na budoucí výdaje nebo zrychleným odpisováním hmotného majetku.

Vyhnutí se dani

Vyhledávání zákonodárcem nezamýšlených skulin ve stylizaci daňových zákonů. Nedokonalá formulace vede ke změně zákona. Tento způsob lze aplikovat jen dočasné, není v rozporu se zákonem,ale je nemorální. Vyhnutí se dani jedním subjektem nepřímo zvyšuje daňové zatížení všech ostatních.

Daňový únik

Je protiprávní jednání subjektu s cílem oprávněně zkrátit daňovou povinnost, může se jednat i o trestný čin zkrácení daně aj. Tvoří základ pro šedou ekonomiku, stát proti nim bojuje vyhledáváním a sankcemi.

Získali jste dostatek informací? Objednejte si některou z našich služeb!

Kontaktujte nás
Zpět na Vedení účetnictví