Jiná odpovědnost statutárního orgánu

Od 1.1.2014 bude účinný zákon o obchodních korporacích, kterým vstoupí v platnost řada nových ustanovení pro obchodně-právní vztahy. Účinností zákona o obchodních korporacích dochází k posílení ochrany věřitelů a také změně koncepce odpovědnosti členů orgánů obchodních korporací za jejich jednání. Zdůrazňuje se požadavek na důsledný výkon funkce v souladu se zásadou péče řádného hospodáře. Mezi novinky patří také jiná odpovědnost členů orgánů za případný úpadek obchodní korporace, než jak tomu bylo doposud.

Součástí právního řádu v kodifikaci obchodního práva bude několik ustanovení, která stanovují odpovědnost členů orgánů obchodní korporace.

Jiná odpovědnost platí pro všechny společnosti, nikoli jen pro s.r.o.

Z důvodu novinky u společnosti s.r.o. v podobě možnosti jedno-korunového základního kapitálu se mnozí nepsrávně domnívají, že se jiná odpovědnost statutárních orgánů týká výlučně společnosti s ručením omezeným (tedy jejího jednatele), opak je však pravdou.

Nová úprava platí pro všechny obchodní korporace! V zákoně je obchodní korporátní společností míněno družstvo a obchodní společnosti, tj.:

  • veřejná obchodní společnost
  • komanditní společnost
  • společnost s ručením omezeným
  • akciová společnost
  • evropská akciová společnost
  • evropské hospodářské zájmové sdružení

Jiná odpovědnost platí od 1.1.2014 pro všechny společnosti, a to ať byly založeny PŘED anebo PO roku 2014!

Srovnání s dosavadní právní úpravou

Dle dosavadní dikce obchodního zákoníku ručili členové statutárních orgánů společností (jednatelé s.r.o. či členové představenstvu a dozorčí rady u a.s.) za závazky společnosti a to pod podmínkou, že nejednali ve své funkci s péčí řádného hospodáře. Další podmínkou bylo, že věřitelé se mohli dožadovat uspokojení svých pohledávek na statutárních orgánech pouze v případě, že společnost zastavila platby nebo se dostala do platební neschopnosti (což jsou i náležitosti úpadku), úpadek však prohlášen být nemusel.

Podmínkou nové odpovědnosti je prohlášený ÚPADEK společnosti

Statutátní orgán bude odpovídat za závazky obchodní korporace pouze v případě, že bude insolvenčním soudem prohlášen její úpadek, tedy nemožnost splácet řádně své závazky za současné podmínky vícero věřitelů, a dále pouze v případě, že tak prohlásí SOUD, nebude odpovídat svým majetkem tedy automaticky.

Z hlediska postihu za úpadek obchodní korporace bude statutární orgán odpovědný v následujících případech:

Navrácení získaného prospěchu

Je-li na základě rozhodnutí soudu obchodní korporace v úpadku a insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh jiné osoby než dlužníka, mohou být členové orgánů obchodní korporace insolvenčním správcem vyzváni k vydání prospěchu získaného ze smlouvy o výkonu funkce, včetně případného dalšího prospěchu, který získali od obchodní korporace a to až 2 roky zpětně, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace ve stavu hrozícího úpadku, ale v rozporu se zásadou péče řádného hospodáře neučinili k odvrácení úpadku vše potřebné. Uvedené opatření se může vztahovat i na bývalé členy orgánu obchodní korporace.

Insolvenční soud v souladu s novými ustanoveními zákona o obchodních korporacích může také rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace v úpadku, pokud výkon jeho funkce vedl k úpadku obchodní korporace, nesmí po dobu 3 let vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení.

Ručení za dluhy

Člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace bude ručit za splnění povinností obchodní korporace, pokud bude rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku a členové statutárního orgánu věděli nebo měli a mohli vědět, že obchodní korporace se nachází ve stavu hrozícího úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil kroky k jeho odvrácení. Tuto povinnost bude soud oprávněn uložit na základě návrhu insolvenčního správce nebo věřitele.

Rozdíl odpovědnosti mezi OSVČ a statutárním orgánem korporace

I když nový zákon zpřísnil podmínky odpovědnosti statutárních orgánů (jednatelů, členů představenstva apod.) u obchodních společností, nadále se tato odpovědnost nedá rovnat s odpovědností, kterou má podnikající fyzická osoba jako OSVČ.

Nejdůležitější rozdíly mezi odpovědností statutárů a živnostníků jsou tyto:

  • živnostník odpovídá za závazky z podnikání celým svým majetkem za všech okolnostíí X statutár odpovídá pouze v případě úpadku společnosti
  • živnostník odpovídá ze zákona X statutár pouze v případě, že tak rozhodne soud
  • živnostník odpovídá za závazky bez ohledu řádné péče X statutár odpovídá pouze v případě, že je prokázáno, že neplnil svou funkci s péčí řádného hospodáře

Z výše uvedeného vyplývá, že podnikání formou právnické osoby je stále mnohem bezpečnější než podnikání živnostenským způsobem jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná)!

Neváhejte tedy a objednejte si pro své podnikání naši službu založení společnosti již nyní.

Zpět na Založení společnosti